PŘEROV MÁ NA VÍC.

1. BUDUJME MĚSTO OPĚT PRO 50 000 LIDÍ

Přerov se musí znovu naučit růst.

Nechceme se smířit s představou, že úbytek obyvatel je přirozeným osudem Přerova.

Chceme město, do kterého se lidé stěhují – ne město, ze kterého odcházejí.

Přerov má díky své poloze, dokončenému dálničnímu spojení, významnému železničnímu uzlu a dostupnosti větších krajských center mimořádné předpoklady pro další rozvoj. Tento potenciál však nestačí mít pouze zakreslený v územním plánu. Město musí aktivně připravovat podmínky pro novou výstavbu, podnikání a soukromé investice.

Územní plán již dnes počítá s řadou ploch pro nové bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a služby. Naším cílem bude dostat výstavbu z map a plánů do reality.

Co uděláme:

• Připravíme konkrétní lokality pro nové bydlení. Zaměříme se zejména na rozvojové plochy v Láncích u Meopty, za Durychovou ulicí a ulicí Lančíkových, Pod Hvězdárnou, v Kozlovicích a na další území určená pro bytovou výstavbu. Budeme systematicky řešit jejich dopravní napojení, technickou infrastrukturu a tam, kde je to potřebné, také majetkoprávní přípravu.
• Důkladně zrevidujeme územní plán z pohledu skutečné realizovatelnosti výstavby. Nechceme další rozvojové plochy, které existují pouze barevně zakreslené na mapě. Prověříme, kde výstavbu brzdí zastaralá regulace, nedostatečná infrastruktura, roztříštěné vlastnictví nebo jiné zbytečné překážky, a budeme usilovat o jejich odstranění.
• Rozvoj města nebudeme směřovat pouze na jeho okraje. Prioritou budou také proluky, zanedbané pozemky a brownfieldy uvnitř stávajícího města. Zaměříme se zejména na transformační území podél Tržní a Polní ulice a budeme hledat nové využití pro významné nevyužívané areály, například bývalou městskou elektrárnu.
• Brownfieldům vrátíme ekonomickou hodnotu a život. Namísto dalšího chátrání chceme vytvořit podmínky pro vznik nového bydlení, kanceláří, obchodů, restaurací, kaváren, služeb, sportovních nebo dalších komerčních projektů. O konkrétním využití má pokud možno rozhodovat poptávka a soukromý investor, nikoliv radnice od stolu.
• Zavedeme městského development managera pro investice a rozvoj. Jeho úkolem nebude čekat, až investor přijde na magistrát. Bude aktivně oslovovat developery, firmy a investory, představovat jim konkrétní příležitosti v Přerově a koordinovat za město otázky pozemků, veřejné infrastruktury a spolupráce jednotlivých odborů. Investor musí mít na straně města jednoho partnera, který jeho projekt provede komunikací s radnicí od prvního jednání až po realizaci.
• Využijeme dálniční napojení pro příchod nových firem a pracovních míst. Budeme aktivně nabízet plochy určené pro výrobu, logistiku, obchod a služby v návaznosti na D1 a D55, strategickou průmyslovou zónu a další rozvojová území. Dokončená dopravní infrastruktura musí být impulzem pro příliv soukromého kapitálu a vznik nových pracovních míst.

Město má vytvářet podmínky, nikoliv suplovat developery. Úkolem Přerova je připravovat území, budovat potřebnou veřejnou infrastrukturu, nastavovat srozumitelná pravidla a aktivně přivádět investory. Byty, rodinné domy, kanceláře, obchody nebo výrobní provozy mají tam, kde je to možné, vznikat především za soukromé peníze a na základě skutečné poptávky.

Přerov má dostatek prostoru pro nové bydlení, podnikání i investice. Problémem není jen nedostatek možností, ale především to, jak pomalu se je daří proměňovat ve skutečné projekty.

Chceme proto město, které nebude investorům a stavebníkům pouze stanovovat podmínky, ale bude aktivně připravovat rozvojová území, budovat potřebnou infrastrukturu a nabízet Přerov jako místo pro jejich další investice.

Naším cílem je, aby v Přerově vznikaly nové byty, rodinné domy, firmy, pracovní místa, obchody a služby – a aby jejich vznik táhly především soukromé investice, nikoliv další bobtnání městského majetku.

Budujme město opět pro 50 000 lidí.

↑ Zpět na přehled programu

2. BEZPEČNÝ PŘEROV BEZ KOMPROMISŮ

Pravidla musí platit pro všechny.

Nebudeme předstírat, že problémy veřejného pořádku v některých částech Přerova neexistují.

Nádraží, okolí Pasáže, obchodní centra, bazén ani jiné veřejné prostory nesmějí být místy, kterým se obyvatelé raději vyhýbají.

Je čas, aby město začalo skutečně řešit problematické oblasti, a přestalo zavírat oči před problémy, o kterých všichni vědí.

Co uděláme:

• Zprofesionalizujeme Městskou policii Přerov a důkladně vyhodnotíme její současné fungování.
• Posílíme kvalitu výcviku, vybavení a personální kapacity městské policie.
• Strážníci musí být vidět především v ulicích, nikoliv pouze v kancelářích nebo automobilech.
• Posílíme pěší hlídky na nádraží, v centru, u Galerie Přerov, na bazéně a v dalších problémových lokalitách podle aktuálních dat.
• Budeme důsledně řešit přestupky, vandalismus, obtěžování, narušování veřejného pořádku a další protiprávní jednání v mezích pravomocí městské policie.
• Pravidelně zveřejníme data o vývoji bezpečnostní situace v jednotlivých částech města a výsledcích městské policie.

Nezajímá nás původ, věk ani společenské postavení pachatele.

Zajímá nás jeho chování. Pravidla musí platit pro všechny stejně.

↑ Zpět na přehled programu

3. PŘEDNÁDRAŽÍ: Z OSTUDY MĚSTA NOVÁ ČTVRŤ

První dojem z Přerova musí konečně odpovídat jeho potenciálu.

Pro tisíce lidí je okolí přerovského nádraží první částí města, kterou uvidí.

A právě první dojem dnes patří mezi největší problémy Přerova.

Přednádraží proto nevnímáme pouze jako otázku bezpečnosti. Vnímáme ho jako jeden z největších rozvojových projektů příštích let.

Nádraží a jeho okolí bývalo kdysi reprezentativní vstupní branou do Přerova. Lemovaly jej honosné vily a luxusní hotel a tato část města byla také svědkem významných historických událostí, mezi něž patřila například návštěva T. G. Masaryka. Dnešní stav může působit bezvýchodně, ve skutečnosti tomu tak ale není. Město má zásadní část řešení ve vlastních rukou – více než polovina nemovitostí nacházejících se v této vyloučené lokalitě je totiž v jeho vlastnictví.

Je tedy především na rozhodnutí zastupitelstva, jakým směrem se bude tato lokalita v následujících letech ubírat. Problém, který dnes řada obyvatel města považuje za dlouhodobě neřešitelný, ve skutečnosti řešit možné je. Vyžaduje však jasnou koncepci, politickou vůli a odvahu ji skutečně prosadit.

Pojďme vytvořit místo, které nebude člověka přijíždějícího vlakem či autobusem odrazovat, ale naopak v něm vzbudí chuť vystoupit a město prozkoumat.

Co uděláme:

• Připravíme ucelený plán revitalizace širšího okolí nádraží, nikoliv další izolované kosmetické úpravy.
• Propojíme řešení bezpečnosti, bydlení, dopravy, veřejného prostoru a soukromých investic.
• Budeme aktivně hledat developery a investory pro přeměnu zanedbaných domů a pozemků.
• Podpoříme vznik nového bydlení, obchodů, restaurací, služeb, kanceláří a veřejných prostor.
• Chceme postupně ukončit koncentraci zdevastovaných a zanedbaných objektů, najít pro městské nemovitosti smysluplné využití a obnovit jejich hodnotu v rámci moderní a funkční čtvrti.
• Vytvoříme více zeleně, míst pro odpočinek a přirozený pohyb lidí mezi nádražím a centrem.
• Budeme dbát na kvalitní architekturu a aktivní partery budov tak, aby lokalita žila i po skončení pracovní doby.

Nechceme další sociálně izolovanou lokalitu ani čtvrť, kterou město pouze udržuje při životě.

Našim cílem je stav, kdy lokalita přednádraží bude plnohodnotnou součástí moderního města – atraktivní pro rodiny, pracující lidi, podnikatele i návštěvníky Přerova.

Z ostudy města udělejme jeho novou vstupní bránu.

↑ Zpět na přehled programu

4. MĚSTO MÁ SOUTĚŽIT, NE PODNIKAT

Žádný komunální socialismus. Žádné automatické zakázky.

Město nemá budovat vlastní molochy tam, kde spolehlivě funguje volný trh. Z Technických služeb (TSMPR) se za léta stal gigant se 150 zaměstnanci a obratem téměř čtvrt miliardy korun, který se snaží dělat všechno: od sekání trávy přes správu hřišť a lesů až po pohřebnictví.

Výsledek? Ztráta tlaku na cenu a kvalitu. A hlavně – přerovští řemeslníci a firmy se k městským penězům často vůbec nedostanou, protože radnice si zakázky přihrává sama sobě. To musíme změnit. Otevřená soutěž přinese úspory a dá práci místním.

Co uděláme:

• Rozbijeme monopol Technických služeb. Uděláme tvrdou revizi všech jejich činností. Co trh zvládne levněji a lépe – údržbu zeleně, opravy hřišť, provozní služby nebo stavební úpravy – budeme transparentně soutěžit.
• Zpřístupníme zakázky místním. Konec obřích a nepřehledných tendrů, které slupne jen městský podnik nebo velký korporát. Zakázky rozdělíme na logické menší celky tak, aby na ně dosáhli přerovští živnostníci a malé firmy. Peníze z rozpočtu musí zůstat v Přerově.
• Zavedeme povinné tržní srovnání. Žádná zakázka už nepůjde městské firmě „z moci úřední“. Chce městský podnik zakázku? Musí obhájit, že má lepší cenu a kvalitu než soukromník. Skryté dotování neefektivity z peněz daňových poplatníků odmítáme.
• Otevřeme kulturu konkurenci. Pořádání městských akcí nemusí být výsadou městských organizací. Dáme prostor soukromým promotérům, spolkům a novým konceptům. Soutěž nápadů přivede do města víc lidí a ušetří veřejné peníze.

Město má být náročný zákazník, nikoliv univerzální údržbář. Nechme pracovat trh a přerovské podnikatele.

↑ Zpět na přehled programu

5. BYDLENÍ DO RUKOU LIDÍ

Město není realitní kancelář.

Zrevidujeme kompletní bytovou politiku města a způsob, jakým Přerov nakládá se svými nemovitostmi.

Všechen městský majetek musí být spravován s péčí řádného hospodáře. Nemovitosti, pro které město nemá rozumné využití, nemají roky chátrat nebo spotřebovávat další miliony na opravy jen proto, aby je město mohlo dál vlastnit.

Bydlení patří primárně do rukou lidí, nikoliv radnice.

Co uděláme:

• Připravíme postupnou privatizaci významné části městského bytového fondu. Přednostně nabídneme k prodeji byty, jejichž další vlastnictví je pro město ekonomicky nevýhodné, zejména jednotky v domech s roztříštěnou vlastnickou strukturou a byty vyžadující nepřiměřeně nákladné rekonstrukce.
• Prodeje budou probíhat otevřeně a za tržních podmínek.
• Omezíme situace, kdy město za veřejné peníze opakovaně rekonstruuje zdevastované jednotky bez dlouhodobě udržitelného výsledku.
• Zrevidujeme nájemní smlouvy, výši nájemného i způsob vymáhání dluhů. Tam, kde to právní režim a podmínky konkrétního nájmu umožní, budeme postupně směřovat k nájemnému odpovídajícímu tržní úrovni; město dnes významnou část svého bytového fondu pronajímá pod cenou obvyklou v daném místě. Důsledněji budeme vymáhat dlužné nájemné i další pohledávky vůči nájemcům, a to u běžných nájmů, garantovaného bydlení i sociálních bytů. Nájemcům, kteří dlouhodobě neplatí nebo závažně porušují své povinnosti, město nebude nájemní vztah bezdůvodně prodlužovat a tam, kde budou splněny zákonné podmínky, přistoupí k jeho ukončení.
• Zachováme přiměřený fond bytů pro lidi, kteří pomoc města skutečně potřebují – například seniory, osoby se zdravotním postižením, lidi v akutní bytové nouzi nebo mladé lidi v rámci startovacího bydlení.

Sociální bydlení musí být adresnou pomocí, nikoliv automatickým nárokem na trvale zvýhodněné bydlení bez pravidel a odpovědnosti.

Pronajímat nevyhovující „sociální“ byty občanům a nechat si platit nájemné ze sociálních dávek není sociální politika, ale obchod s chudobou. A ten by město nemělo podporovat, ale dělat vše proto, aby skončil.

Město zároveň nemá suplovat soukromé developery a za stovky milionů korun přenášet podnikatelská rizika na daňové poplatníky. Přesně to se však stalo v případě Pasáže: objekt desítky let chátral v soukromých rukou, jeho vlastník přitom inkasoval příjmy z nájemného, a nakonec jej městu prodal za 42 milionů korun. Další desítky milionů nyní město vynaloží na jeho rekonstrukci. Zisky tak zůstaly soukromé, zatímco náklady a rizika převzalo město.

Ani v minulosti se městu nedařilo přivádět kvalitní soukromé investory. Příkladem je bytový dům Strojař, který roky chátrá v centru Přerova. Namísto jeho prodeje nebo společného projektu se soukromým investorem se město znovu vydalo cestou rozsáhlého veřejného financování. Opačný přístup nakonec zvolilo u bývalého vojenského soudu v Čechově ulici. Město se původně zavázalo vybudovat zde administrativní budovu, svůj závazek však nesplnilo a státu muselo uhradit sankci ve výši téměř osmi milionů korun. Objekt následně prodalo soukromému investorovi, který jej během několika let přeměnil na moderní bytový dům v centru města. Právě touto cestou chceme jít: město má vytvářet podmínky pro soukromé investice, aktivně oslovovat investory a nabízet jim vhodné městské pozemky a brownfieldy pro novou bytovou i komerční výstavbu.

Nechceme městský socialismus, ale skutečná pravicová řešení, která vedou ke prosperitě.

↑ Zpět na přehled programu

6. MÉNĚ POPLATKŮ, VÍCE PENĚZ LIDEM

Když město ušetří, musí to poznat i občan.

Úspory z efektivnějšího hospodaření nechceme okamžitě rozpustit v dalších výdajích. Chceme, aby jejich část zůstala v peněženkách Přerovanů.

Co uděláme:

• Snížíme poplatek za komunální odpad, pokud to umožní skutečné náklady systému. Přerované v roce 2026 platí 1 000 Kč na osobu ročně, tedy více než například obyvatelé Opavy (900 Kč), Olomouce (864 Kč) nebo Jihlavy (804 Kč). Prověříme náklady odpadového hospodářství a možnosti jeho úspor. Pokud vytvoříme prostor pro snížení poplatku bez omezení svozu a dalších služeb, promítneme úsporu přímo do jeho výše.
• Snížíme poplatek za psa pro obyvatele bytových domů. V Přerově dnes činí 1 000 Kč za prvního psa, zatímco například v Jihlavě pouze 500 Kč. Současné výrazné rozlišování podle toho, zda člověk bydlí v bytovém nebo rodinném domě, kde činí sazba 400 Kč, chceme přehodnotit a rozdíl snížit.
• Daň z nemovitých věcí zvyšovat nebudeme. Na rozdíl od některých jiných měst Přerov u běžného bydlení neuplatňuje vysoký dodatečný místní koeficient; v místních částech města je stanoven dokonce na hodnotě 0,8. Tento přístup chceme zachovat. Nepovažujeme za správné dále zvyšovat pravidelné náklady lidí spojené s vlastnictvím bytu nebo domu ani dodatečně zatěžovat investice do bydlení v Přerově.

Budeme hledat úspory především uvnitř fungování města, nikoliv automaticky v peněženkách jeho obyvatel.

Nejdřív hledejme úspory na radnici, nezvyšujme daně a poplatky.

↑ Zpět na přehled programu

7. DOPRAVA JEDE. TEĎ MUSÍME ZAPARKOVAT.

Parkování jako skutečná priorita.

Silniční doprava se po dokončení dálničního spojení výrazně zlepšila. Stejně tak nová dálnice zlepšila vnímaní města. Jeden každodenní problém ale zůstává – nedostatek parkovacích míst.

Nebudeme snižovat počet parkovacích míst, pokud někde ubereme, přidáme jinde.

Co uděláme:

• Zahájíme přípravu a výstavbu vícepodlažních parkovacích domů v lokalitách, kde je nedostatek parkování největší.
• Více parkování, méně šedi – parkovací domy doplníme zelení, a to i na fasádách a střechách a začleníme je přirozeně do městského prostoru. Budeme vytvářet nová parkovací místa při rekonstrukcích sídlišť a veřejných prostor.
• Prozkoumáme městské pozemky, které lze efektivně využít pro parkovací plochy.
• Budeme prosazovat jednoduché a přehledné parkovací podmínky pro rezidenty i návštěvníky města.

Strategickou parkovací infrastrukturu chceme ponechat pod kontrolou města. Zatímco město vlastní rozsáhlý bytový fond a plánuje jej dále rozšiřovat, mimo jiné výstavbou v lokalitě dnešního hotelu Strojař, v Předmostí má na dlouhodobých problémech místních obyvatel s parkováním vydělávat soukromý investor, který zde vybuduje parkovací dům.

Jsme rádi, že se v Přerově staví a že vzniknou nová parkovací místa. Právě parkovací infrastruktura je však podle nás typickým příkladem investice, kterou má město realizovat přímo ze svého rozpočtu a ponechat si ji ve svém vlastnictví. Parkovací plochy totiž slouží především veřejnému zájmu a jejich provoz může městu zároveň dlouhodobě přinášet vlastní příjmy.

Štíhlé město nemusí vlastnit všechno. Infrastruktura je ale přesně to, o co se starat má.

↑ Zpět na přehled programu